Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pomozte Vašemu dítěti k úspěchu

  

Chcete své dítě vychovávat tak, aby se jednou dokázalo samo prosadit v životě?
Pomozte mu, aby se zdravě vyvíjelo a mělo optimální sebehodnocení odpovídající jeho skutečným možnostem!
Každý člověk má svůj vrozený temperament. Někdo snadněji navazuje nové kontakty, jiný člověk je třeba na to příliš ostýchavý. S tím asi nic neuděláte, ale jinak je zde spoustu možností, jak výchovou dopomoci k zdravému rozvoji Vašeho dítěte.
 
Pomáháme k úspěchu
Zapamatujte si, že dítě potřebuje zažívat pocity úspěchu, nezvládne-li to samo, jste tu Vy. Vaším úkolem je dítě k úspěchu dovézt.
Bude-li dítě vykonávat nějakou činnost, například skládat kostky, je dobré sledovat ho z povzdálí. Neví-li si dítě rady, jste dost na blízku, abyste mu poradili, ale na druhou stranu jste dost daleko na to, aby se dítě alespoň zpočátku snažilo samo.
Zjistíte-li, že si Vaše ratolest s úkolem neví rady, přistupte k němu a pomozte mu! Neříkejte mu ale správné řešení. Většího efektu dosáhnete, pokud dítě k požadovanému cíli postupně dovedete. Musí mít pocit, že úkol vyřešilo samo a zažít si tak pocit úspěchu. Tento prožitek pozitivně formuje jeho sebepojetí.
 
Chválíme a napomínáme
Doveďte dítě k zdárnému řešení a pak ho nezapomeňte pochválit! Podpoříte tak tvoření jeho zdravého sebehodnocení. Nechcete přece z dítěte vychovat zakomplexovaného „chudáčka", který si nic nevyřídí sám, protože má pocit, že je to nad jeho síly.
Podle odborníku by pochvaly měly převládat nad napomínáním a to přibližně v poměru 5:3.
Budete-li své dítě chválit, můžete mluvit všeobecně. Avšak chcete-li dítě napomenout, konkretizujte důvod napomenutí co nejpřesněji.
Říci dítěti: „Ty jsi ale hloupé", není nejšťastnějším řešením, protože tím srážíte jeho celkové sebevědomí a tenhle malý človíček má potom pocit, že je hloupý na všechno. Nemusí mu vždy dojít, že reagujete pouze na konkrétní situaci, kterou nezvládl.
 
Kontakt s lidmi
Snažte se o to, aby dítě mělo co nejvíce kontaktů s ostatními dětmi, ale i s dospělými jedinci.
Učte své dítě, jak má komunikovat s ostatními. Navštívíte-li někoho, nechte dítě, ať mluví samo za sebe. Vy ho nanejvýš usměrňujte, například když zapomene pozdravit, za něco poděkovat atd.
Nezapomeňte také naučit svou ratolest obezřetnosti vůči cizím lidem. Dítě by mělo vědět, že se nemůže s cizími lidmi dávat do řeči nebo od nich něco přijímat.
Zapamatujte si především to, že první šest let života dítěte je nejdůležitější pro jeho další rozvoj. Věnujte proto tomuto období velkou pozornost!
 
Mějte na paměti, že malé dítě se nejčastěji identifikuje se svými rodiči a často přebírá vzorce jejich chování.
 
Buďte proto svým dětem vždy kladným příkladem!